Něco málo o založení a historii

Tělovýchovná jednota Sokol

fkhujezd.webnode.cz/

Počátky spolku

V naší malé vesnici, která po první světové válce neměla ani sto čísel, nevznikla jednota Sokol. Mladí z Újezda se zapsali do Sokola ve Všechovicích, kam pravidelně dojížděli na cvičení. První veřejné sokolské cvičení v Újezdě proběhlo v roce 1922 na zahradách Antonína Studeného a Františka Švehlíka na Dolním konci. Průvod s hudbou až ze Všechovic prošel celou vesnicí až na Dolní konec. Tam na improvizovaném cvičišti cvičili mladí sokoli z Horního Újezda, Všechovic, Provodovic a Malhotic. První veřejné sokolské cvičení podnítilo další mladé chlapce, kterí se o ně také začali zajímat. Ke cvičení sloužilo malé školní hřiště v Háji, kde byla postavena i hrazda.

Jak to bylo dál...

Ve třicátých letech se začala v Újezdě hrát kopaná. Odtud byl jen krok k založení sportovního klubu, k němu na základě žádosti přípravného výboru zastoupeného Františkem Vavřínkem a Bohuslavem Novákem dal svolení Zemský úřad v Brně 20. února 1940 a na začátku měl klub 32 zakládajících členů.

V roce 1941 bylo sehráno 16 fotbalových zápasů na hřišti na Lhotsku u mlýna, tam, kde dnes stojí budova firmy Sitap. Přišel rok 1943 a sportovní klub musel navázat úzkou spolupráci s pobočkou „Kuratoria pro převýchovu mláděze“ v místě, a tak byla samotná činnost tohoto klubu velmi omezena.

Sokol v Újezdě

Na dobu po osvobození pamětníci vzpomínají takto: „Po osvobození jsme zase začali chodit do Všechovic. V roce 1947 se nás náčelník Sokola ve Všechovicích zeptal, jestli budeme nadále chodit do Sokola do Všechovic a jestli jim pomůžeme nacvičit Sokolský slet. A my jsme chodili. Předaly se k nám i ženy. V roce 1947 jsme se rozhodli založit Sokol i v Újezdě. Prvním starostou byl Josef Jiříček, náčelníkem byl František Burda mladší, jednatel byl Antonín Hutečka.“

Na 11. všesokolském sletu v Praze cvičili dva sokoli z Horního Újezda, a to Jaromír Orava a František Burda.

První veřejné cvičení proběhlo 19. září 1948 na Drahách. Zúčastnili se jej rovněž cvičenci z Bystřice pod Hostýnem, z Podhradní Lhoty, Soběchleb. Sjednocení tělovýchovy se uskutečnilo na podzim roku 1948. Na první celostátní spartakiádě v Praze v roce 1955 cvičil jediný cvičenec Květoslav Orava. N adruhé celostátní spartakiádě v Praze v roce 1960, na krajské spartakiádě v Gottwaldově a na okresní spartakiádě v Holešově cvičili naši čtyři cvičenci: Bohumil Ovčačík, Milan Machačík, Jaromír Orava a František Burda. Na třetí spartakiádě v Praze v roce 1965; na okresní spartakiádě v Přerově a na okrskových spartakiádách v hranicích a Lipníku cvičili již 7 cvičenců

Po třetí spartakiádě v roce 1965 činnost Tělovýchovné jednoty Sokol v Horním Újezdě poněkud ustala. Činnost vykazovala jen školní mládež. Rok od roku však bylo jasnější, že naší mládeži chybí sportovní život. Protože v obci nebylo sportovní hřiště, odcházeli naši chlapci do okolních vesnic.

Fotbalový oddíl

V roce 1970 ustala činnost fotbalového oddílu v sousedních Býškovicích. Naši chlapci se vrátili domů. Přirozená touha je vedla k tomu, aby v roce 1971 založili vlastní oddíl kopané při Tělovýchovné jednotě Sokol v Horním Újezdě.

Cvičí ženy i děti!

V roce 1978 se zaktivovaly naše ženy a začaly s pravidelným cvičením, nejdříve v místnosti klubovny, později se přesunuly do kulturního domu. Soubor čítající 12 členek cvičil pod vedením Libuše Vyňuchalové a Jarmily Petrášové. Od podzimu začalo také pravidelné cvičení žactva, kterého se ujala Jarmila Petrášová a Irena Kociánová. Žákyně po dva roky navštěvovaly plavecký výcvik v Přerově na krytém bazénu. Cvičitelská práce nebyla vůbec lehká, protože v obci nebyla stálá tělocvična. I když se chodilo cvičit do místního kulturního domu, vznikl problém s nářadím, které všude překáželo, bylo ho málo a nevyhovovalo modernímu cvičení.

Rok 1979 se stal rokem přípravy spartakiády. V tělovýchovné jednotě pod vedením Jarmily Petrášové cvičilo pravidelně 16 děvčat. Aby byly skladby nacvičovány jednotně, zúčastnili se vedoucí nácviku okrskových nácvičných srazů v Přerově. Samotná spartakiáda si vyžádala mnoho velkou píli a vytrvalost. Při pohledu na přesně vyrovnané řady cvičenců na Strahově v Praze se člověku svíralo srdce. Co práce a potu se skrývalo za prací těchto lidí!

 roce 1980 nacvičily naše žen spartakiádní skladbu, se kterou vystoupily na našem místním hřišti. Naše cvičeny se v tomto roce zúčastnily i okresní spartakiády v Přerově. Naše děvčata e za vedení Jarmily Petrášové probojovala až do prahy. Byly to I. Kociánová, P. Kolárová, A. Švehlíková, S. Piknová, M. Machačíková, N. Nováková, B. Žákovská, B. Šumšálová, J. Petrášová. V roce 1985 nacvičily další skladbu, se kterou se zúčastnily vystoupení v obcích Dřevohostice, Tověčově, Hranicích, Lipníku a také v Trutnově.

V roce 1990 nacvičily ženy poslední skladbu. V květnu probíhala místní spartakiáda, cvičily v ní mimo naše družstvo ještě ženy z Býškovic, Všechovic, Dřevohostic – celkem 72 žen. Celostátní spartakiády se zúčastnily Marta Koukalová, Ivana Šindelková, Lenka Vašinová, Jarmila Petrášová.

V roce 1994 činnost ZRTV skončila.